Data to dokazují: po ekonomické stránce se Čechům žije lépe než za socialismu

Mzdy a důchody. Kupní síla valné většiny obyvatelstva se v Česku od roku 1989 zvýšila, zaměstnancům i důchodcům totiž za uplynulé čtvrtstoletí vzrostly příjmy rychleji než inflace. Průměrná mzda se od revoluce více než zosminásobila a příjem starobních důchodců je bezmála sedmkrát vyšší než na sklonku socialismu. Naopak ceny se za posledních 25 let zvýšily "jen" 5,3krát. Životní úroveň se ovšem zhoršila u lidí pobírajících minimální mzdu, ta totiž od zavedení mzdového minima vzrostla pouze čtyřikrát. Ačkoli se může zdát, že příjmová situace důchodců se během let proti zaměstnancům zhoršila, zcela tomu tak není. Vysvětluje to skutečnost, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců berou méně, než činí průměrná mzda. Nejčastěji tak firmy vyplácejí zaměstnancům 21 400 korun, tedy o čtyři a půl tisíce korun méně oproti celostátnímu mzdovému průměru. Rozdíl v životní úrovni mezi většinou zaměstnaného obyvatelstva a důchodci tak zůstal v podstatě stejný jako v den sametové revoluce.
>buk
 

Inflace. Česko zažilo od revoluce dvojí cenový šok. Silnější nastal už v roce 1991, kdy spotřební zboží podražilo více než o polovinu. Důvodem byl přechod od státní cenové regulace k volnému trhu, kdy ceny začaly reflektovat tržní vztah mezi nabídkou a poptávkou. Inflaci tehdy zároveň podpořila masivní devalvace, během roku 1990 se totiž hodnota koruny vůči dolaru více než dvojnásobně snížila. Druhý cenový skok nastal v roce 1993, kdy byla v Česku poprvé zavedena daň z přidané hodnoty. Zatímco se po celou první dekádu od revoluce inflace držela poblíž desetiprocentní hranice, rok 1999 přinesl její výrazné zpomalení a Česko definitivně zapomnělo na dvouciferný růst cen. Důvodem byl především příchod globální recese. Nejvyššího růstu cen za posledních deset let se ekonomika dočkala v předkrizovém roce 2008, kdy spotřebitelé museli k témuž objemu nákupů připlatit šest procent. Na vině bylo tehdy zejména zvýšení spotřebních daní stejně jako růst zbytku státem regulovaných cen.
>buk
 

Byty. I v době největšího stavebního boomu v roce 2007 se postavily jen tři čtvrtiny z počtu bytů, které vznikly v roce sametové revoluce. Tehdy však bytová výstavba byla ještě zhusta záležitostí státu. A pokud ji neplatil přímo, pomáhal alespoň štědrými úvěry družstvům. Právě družstevní byty byly v roce 1989 nejčastějším druhem nového bydlení, a to z celých 38 procent. Loni na družstevníky připadlo z nové výstavby sotva jedno procento. Propad zažila za čtvrtstoletí také stavba obecního bydlení. Prim v současnosti hraje privátní výstavba do rukou soukromníků.
>dnv
 

Ceny energií prudce rostly. Do loňska měli Češi v polistopadovém vývoji jednu neotřesitelnou jistotu. Ceny energií včetně vodného a stočného rok od roku stoupaly. Zdražování u elektřiny a vody překonalo i růst průměrné mzdy. Tyto dvě komodity jsou jedny z mála, u nichž kupní síla českých domácností klesla. U elektřiny se na růstu cen podepsala deregulace, odbourávání křížových dotací mezi průmyslem a domácnostmi, zvyšování DPH, před rokem 2007 raketový vzestup cen na burzách s elektřinou a v posledních letech účty zvyšovala podpora obnovitelných zdrojů. Voda je dnes 26krát dražší než v roce 1989. Jedním z důvodů je nezvládnutý převod vodáren na města a okresy, které v řadě případů provozování svěřily zahraničním společnostem. Dalším je pokles spotřeby vody a nutnost rozpočítávat vysoké fixní náklady na menší prodaný objem. Energetika, viděno očima domácností, zažila několik přešlapů. Nejdříve stát podporoval vytápění levnou elektřinou. S růstem její ceny se přechod na přímotopy ukazoval jako špatná cesta. Zároveň krajské plynárny ve velkém budovaly plynové přípojky. Budoucnost měla patřit vytápění plynem. Jeho cena však rostla ruku v ruce se světovou cenou ropy, na niž byla navázaná. Výdaje domácností přepočtené na osobu a rok vzrostly od roku 1989 dvaadvacetkrát. Výsledkem jsou statisíce mrtvých plynových přípojek. Nevyšly ani dotace pro obnovitelné zdroje po roce 2006, které teď zatěžují rozpočty domácností a firem. Domácnosti na energetické priority státu i růst cen zareagovaly. Podíl plynu a elektřiny na spotřebě energií až do roku 2005 rostl. Naopak uhlí se používalo stále méně. V posledních letech se preference mění. Uhlím se topí více, plynem méně a klesá i podíl centrálně dodávaného tepla a elektřiny.
>stu
 

Nejvíce je Ukrajinců. Polistopadové uvolnění hranic s sebou přineslo i značný nárůst počtu cizinců, kteří v Česku získali dlouhodobý či trvalý pobyt. Statistikám vévodí Ukrajinci, kterých tu podle posledních údajů z roku 2012 legálně žilo na 113 tisíc. Jejich počet ale v posledních letech mírně klesá, nejvíce jich bylo registrováno v roce 2009, a to 132 tisíc. Druhou nejpočetnější skupinou jsou s 86 tisíci Slováci, jejichž počet až na nedávný drobný výkyv stále roste. Třetí místo zaujímají s 57 tisíci Vietnamci, následují je Rusové, Poláci a Němci.
>pap
 

pramen MPSV, citace z E15

předchozí zpět další