Ekonomika doby, kdy země nevzkvétala

Vzkvétat – nevzkvétat, to nejsou ekonomické termíny, ale v politice jistě mají místo. O mnohém vypovídají a mají i dlouhou životnost. Zejména když jsou pronášená z hradních výšin. Občan tomu velmi dobře rozumí zejména v případě, kdy sám něco podobného, byť v míře malé, pociťoval. A protože při známé příležitosti koncem uplynulého roku byla tato slova připomínána v míře neobvyklé, je namístě si položit otázku: jak to vlastně bylo s naší ekonomikou koncem osmdesátých let, ale i let, která tomu předcházela?

O nějaké polemice nemůže být řeči, ale podívat se na minulost s velkým časovým odstupem může být zajímavé i užitečné současně. Vždyť ještě stále žije velká část populace, která v té době pracovala a užívala výsledky své práce. Dát odpověď na všechny s tím související otázky je záležitost větší studie a určitě i početnějšího kolektivu. Ale i v novinovém článku snad lze k tomu uvést alespoň to, co to období zobrazuje.

Měřítkem hrubý domácí produkt

Naštěstí nejdůležitější ekonomické jevy lze docela dobře změřit. Můžeme mít výhrady k tomu nebo onomu, ale v tom hlavním se shodneme. Například v tom, že za nejsouhrnnější ukazatel výkonnosti ekonomiky a její změny v čase a ve srovnání s jinými zeměmi je hrubý domácí produkt (HDP). Občas se u svých známých setkávám s otázkou, co to je za veličinu. Vyznat se ale v tom podstatném není až tak složité. Uvedu příklad z oblasti, která je mně blízká. Představme si např. zemědělský podnik, který hospodaří na 2500 hektarech a jeho produkce dosahuje hodnoty 112 milionů korun. Na to podnik vynaloží zhruba 77 milionů Kč v podobě materiálových nákladů a nákladů na služby. Rozdíl ve výši 35 milionů Kč představuje hrubá přidaná hodnota, v níž jsou obsažené mzdy, zisky a hodnota odpisů. Suma 35 milionů Kč je tou hodnotou, kterou podnik přispívá k tvorbě HDP země.
Naše možnosti hodnotit ekonomickou minulost podle dnešních měřítek je omezená z jednoho důvodu: až do konce osmdesátých let jako souhrnný efekt naše tehdejší statistika znala pojem národní důchod. Není to totéž co HDP, neboť dnes používaný ukazatel zahrnuje více činností. Ale protože k náplni práce ekonomických statistiků na VŠE v Praze patří i výzkum, vynalezli způsob, jak z údajů celého dvacetiletého období (1970–90) sestavit časovou řadu všech nejdůležitějších ukazatelů o vývoji ekonomiky podle dnešních kritérií. Lze se proto podívat i na druhé dvacetiletí socialistické ekonomiky dnešníma očima.

Růst HDP i spotřeby
o 70 procent

Vývoj ekonomiky hodnotíme podle toho, jak se měnila v čase. Meziroční změny vyjadřujeme přírůstky - úbytky v procentech. Až do konce roku 1978 se meziroční změny HDP pohybovaly od 3,4 do 5,6 procenta. V příštích dvou letech se to snižuje na necelé 2 %, aby na začátku osmdesátých let došlo jeden rok ke stagnaci a v roce dalším dokonce k poklesu o 1,5 %. Ale již v roce následujícím se výkonnost ekonomiky obnovuje na původní stav a od té doby se zvyšuje o více než 2 % za rok. A tak HDP v běžných cenách se za dvacet let zvýšil o 116 %, tj. více než dvojnásobně. Ale reálně - ve stálých cenách - toto zvýšení představovalo 70 %. Je to více, než je uvedeno v tabulce, z toho důvodu, že srovnáváme rok 1990 s rokem 1970 a nikoli průměry let. Toto zvýšení znamená, že průměrný roční přírůstek činil 2,65 %. To se považuje za výsledek více než příznivý.
Nelze ani pominout i nepříznivé jevy tohoto vývoje: v osmdesátých letech tempo růstu zpomalilo; energetická i materiálová náročnost výroby se zvyšovala; zatímco na začátku období na 100 Kčs HDP bylo zapotřebí 210 Kčs produkce, o dvacet let později již to bylo 232 Kčs. Ekonomika v žádné době není bez problémů, podstatný je ale jejich rozsah a možnosti řešení.
Hrubý domácí produkt představuje zdroje. Jejich užití má podobu konečné spotřeby domácností (osobní spotřeba), konečné spotřeby vládních institucí (společenská spotřeba) a hrubé tvorby kapitálu (hmotné zdroje investic a změna stavu zásob). Věnujme pozornost pouze osobní spotřebě. Údaje o spotřebě domácností vypovídají o vývoji mezd, ale i důchodů. A protože podíl osobní spotřeby na HDP se neměnil, lze z toho odvodit, že i zde došlo ke zvýšení o 70 %. Chce-li někdo o tom polemizovat, ať polemizuje s čísly. To vše se ale opírá o statistické prameny současných institucí.

Vizitkou bytová politika

Mohli bychom říci: jak to vše je strašně vzdáleno od toho, čím žijeme dnes. A přesto je zde i něco z tehdejší doby, co příliš mnoha lidem jejich život významně ovlivňuje. Jsou to byty, jejichž výstavba byla financována ze zdrojů tehdy vytvořených. Za třicet let (196090) se v České socialistické republice postavilo 1,9 milionu bytů ve všech právních formách, tj. státních, družstevních, podnikových a bytů v rodinných domech. Z vládních zdrojů se financovala výstavba 465 tisíců bytů státních a třetinové náklady (subvence státu) 720 tisíců bytů družstevních. Členové družstev jednu třetinu hodnoty bytu zaplatili před zahájením výstavby a další třetina byla financována úvěrem. Byla to půjčka pro občany velmi výhodná, neboť úrok činil pouze 1–2 % a doba splatnosti třicet let. Informace zrovna o tom nemusím vyhledávat v pramenech tehdejší doby, neboť to znám ze zkušeností našeho v té době družstevního domu. I toto patří do charakteristiky doby, o které zde byla řeč.

VÝVOJ EKONOMIKY V ČSR V OBDOBÍ 1961–90 (V MLD. KČ)
Průměr let HDP v běžných HDP v běž. Spotřeba Spotřeba dom. HDP ve stálých HDP ve st.
cenách cenách v % domácností v % HDP cenách cenách v %
1970-1972 309,3 100 161,7 52,3 390,6 100
1973-1975 365,2 118,1 186,9 51,2 452,7 115,9
1976-1978 399,4 129,1 211,4 52,9 513,2 131,4
1979-1981 446,3 144,3 233,8 52,4 546,0 139,8
1982-1984 487,6 157,6 254,6 52,2 550,0 140,8
1985-1987 534,5 172,8 279,2 52,2 588,8 150,7
1988-1990 591,6 191,3 318,9 53,9 624,9 160,0
Poznámka: Stálé ceny z roku 1990. Pramen: J. Fischer, J. Sixta, S. Hronová, R. Hindls,
K. Vltavská: Odhady zdrojů a užití hrubého domácího produktu ČR pro roky 1970- 989 v metodice
ESA 1995. Politická ekonomie 1/2013, s. 3–23.

zdroj: haló noviny

předchozí zpět další