Novela zákona o daních z nemovitostí přinese více než jen změnu terminologie.

Zákon upravující daně z nemovitých věcí se s účinností od prvního ledna příštího roku změní. V důsledku rekodifikace bylo nezbytné upřesnit, co je předmětem daně z pozemků a co předmětem daně ze staveb a jednotek. Co ještě novela přinese?
 

Od prvního ledna příštího roku mají vládní návrhy změn zákona upravujícího daně z nemovitých věcí přejít v závaznou podobu. Jedná se o předpis, který zavazuje zejména podnikatelskou veřejnost. Proto je nezbytné se změnami "udržet tempo a zůstat v obraze".
 

Buďte v obraze
 

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info
 

Co vlastníte společně, nedaníte
 

Hlavní věcí, která se v předpise změní, je samozřejmě terminologie, jakožto přirozená reakce na rekodifikaci. Předmětem daní jsou podle tohoto zákona pozemky evidované v katastru nemovitostí, zdanitelné stavby a jednotky, jimiž jsou byty a nebytové prostory. Terminologie v nové podobě předpisu upřesňuje, že předmětem daně nejsou pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek jako součást jednotky. "Je to reakce na praktickou situaci, protože se často stávalo, že po privatizaci družstevního bytu a k němu patřícího dvora obdržel nabyvatel příslušný vlastnický podíl ke společným částem domu, ale pozemky patřily obci, která je následně vlastníkům jednotek musela převádět," popisuje advokátka Monika Novotná z Rödl a Partner situaci, kdy docházelo k takzvanému duplicitnímu vlastnictví. Novela zákona tedy říká, že jakmile jde o pozemek ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek, není předmětem daní.
Právo stavby znamená zdanění i pro osvobozené pozemky
 

Předpis říká, že pokud jsou pozemky ve vlastnictví státu, kraje nebo obce, nejsou předmětem daně. Tuto skutečnost však může změnit situace, kdy je na pozemcích zřízeno právo stavby. Právě tento fakt způsobí, že jsou pozemky zbaveny privilegia osvobození od daní a stávají se jejich předmětem. "Dnes je stavba součástí pozemku, a pokud je například na pozemku ve vlastnictví kraje stavba cizího vlastníka, a tudíž je k pozemku zřízeno právo stavby, pozemky přestávají být osvobozeny," potvrzuje Novotná.
 

Zpřesnila se i definice stavebního pozemku. Avšak pouze pro účely zákona o dani z nemovitých věcí, jak upozorňuje Novotná. Podnikatelé by si měli dát pozor na to, v jakém zákoně je potřeba se orientovat, a zároveň, jakou terminologií se řídit. "Zákon o dani z přidané hodnoty má svojí definici stavebního pozemku," vysvětluje Novotná. Stavební pozemek je především pozemek nezastavěný nebo na něm musí stát ohlášená stavba. Nebo je již vydáno stavební povolební ke stavbě na takovém pozemku.
 

Vyšlo nové číslo
 

V listopadovém čísle měsíčníku Právní rádce se dozvíte více o headhuntingu a jeho právních souvislostech. Magazín vyšel 14. listopadu. Dále v něm najdete článek Adama Forsta Písemná forma dle nového občanského zákoníku - pouze zdánlivá formalita. Antonín Valuš se v čísle věnuje Regulaci reklamy na léčivé přípravky. Robert Porubský a Ondrej Poništiak prozradí Proč je důležité místo sudiště v arbitrážním řízení a Pavlína Vondráčková vysvětlí, jak to Ústavní soud myslel se střídavou péčí o dítě.
 

Předplatné si můžete zajistit v našem e-shopu.
 

Nemám zkolaudováno a užívám? Daním
 

Co se mění v daních ze staveb? Předmětem daně je i nadále jak zdanitelná stavba, kterou zákon chápe jako dokončené nebo užívané budovy, ale i inženýrské stavby, tak zdanitelná jednotka, podle zákona dokončená nebo užívaná. Z logiky věci zákon nepožaduje danit stavby, ve které jsou již zdanitelné samostatné jednotky. "Důležité je to, že zdanitelnou jednotkou může být i stavba, která ještě není zkolaudována, ale je užívána," líčí advokátka Novotná.
Jak se daň stanovuje?
 

Daň se podle nové podoby zákona o dani z nemovitých věcí už nevyměřuje. Vždy k 1. lednu se daň podle stavu v daném roce stanoví. To, jak je příslušná daň stanovena, se poplatníkovi neoznamuje. V případě, že by o oznámení poplatník stál, musí o to výslovně požádat. "Pokud bude chtít poplatník znát příslušnou výši daně, kterou má zaplatit, doporučuji na finanční úřad jednoduše zavolat," navrhuje advokátka Novotná. To se vztahuje i na fyzické osoby.
A co pokuty?
 

Novela přichází s tím, že pokuta za opožděné daňové přiznání nebude uložena tomu poplatníkovi, který sice podal daňové přiznání do konce ledna daného kalendářního roku, ale daň je nižší než poslední známá daňová povinnost. "Jedná se třeba o případy odstranění stavby, nebo když se stavba rekolauduje a nově není podnikatelská, nýbrž bytová. V takovém případě vzniká poplatníkovi povinnost podat nové daňové přiznání, ale pokud jej poplatník nepodá nejpozději do konce ledna příslušného kalendářního roku, nemusí platit pokutu, v případě, že v minulosti platil daň vyšší," uvádí příklad Novotná.
 

/Připraveno ve spolupráci s měsíčníkem Právní rádce/

Zdroj: iHNED.cz

 

předchozí zpět další